Registruj se zdarma pro adresář kontaktů Přihlásit přes mojeID
Věříte na duchy?  

Věříte na duchy?

20.12.2011 | 08:00
Facebook Twitter Google

Určitě už jste nad touhle myšlenkou někdy přemítali. Existují duchové? A co vlastně jsou? Duše bloudící naším světem ztracené v meziprostoru? Zlí démoni? Přívětiví strážní andělé? Jednou jsem taky měl tu čest. Ale co to bylo, vlastně nevím dodnes…

Je tomu asi rok zpátky, kdy jsem se rozešel se svou dlouholetou přítelkyní. Pronajal jsem si proto malý byt v činžáku v centru města. Vypadal docela útulně, přesto jsem po čase zjistil, že se v něm necítím dobře. Sousedé byli podivní a pořád ticho. Připadal jsem si jako jediný host ve velkém hotelu.

Také noci byly zvláštní. Za celého půl roku, co jsem v bytě bydlel, jsem se pořádně nevyspal. Jako by mě pořád něco rušilo, probouzelo… jednou mi bylo horko, podruhé zima, potřetí jsem slyšel divné zvuky – ale vždycky jen v noci. Jindy mě budily hrůzostrašné noční můry.

Stalo se to o mrazivé, zimní noci. Probudilo mě hlasité bouchání na okno, přestože jsem bydlel ve čtvrtém patře bez balkónu. Byly přesně tři hodiny v noci. S hrůznou jsem začal zjišťovat, co se děje. Ale nikde nikdo. Posadil jsem se na postel a zapálil si cigaretu, abych se uklidnil. Pak jsem se pokusil usnout. Když už jsem byl napůl v limbu, bouchání na okno se ozvalo znovu, tentokrát naléhavěji. Zase nikde nikdo. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal.

Netrvalo dlouho a bouchání se ozvalo znovu, tentokrát do nočního stolku vedle mě. Vyletěl jsem doslova jako čert z krabičky, hodil na pyžamo džíny, bundu, popadl peněženku a zabouchl za sebou dveře od bytu. Skončil jsem v baru, popíjel pivo a snažil se odhánět ustrašené myšlenky. Odvahu vrátit se jsem našel až po sedmé ráno, když se začalo rozednívat. Už z dálky jsem viděl blikající světla.

„Pane, vy bydlíte v bytě číslo 13?“ zeptal se mě umouněný hasič. Teď mi bylo všechno jasné. Netípl jsem cigaretu a způsobil požár!

„Ano, promiňte, omlouvám, se, já…“ vtom mě přerušil. „Máte štěstí, že jste byl pryč a nespal doma. Došlo k elektrickému zkratu, který u vás způsobil požár. Váš byt je srovnaný se zemí.“

Po nějaké době jsem se dal dokupy. Našetřil nějaké peníze a začal se usmívat nad tím, že mi tehdy zůstalo jen pyžamo, džíny, bunda a peněženka. Dodnes nevím, kdo nebo co mě to přišlo varovat. Ať už to bylo cokoli, po milionté vzkazuji „DÍKY“!


Další články



Poslat SMS